pondělí 6. srpna 2012

Kdesi na východní frontě


10:15 Moskevského času

„Příjem. Tady velitelství třetího pluku. U aparátu staršina Krasotin. Kdo je tam?! Haló neslyším dobře. Opakujte…V pořádku rozumím. Předám vás veliteli soudruhu kapitáne… Soudruhu plukovníku. Volá kapitán Čechov. Hlásí, že obsadil stanovený postupový bod a drží ho!“

„Výborně. Dejte mi ho… Haló. Čechove. Gratuluji. Byl jsi rychlejší, než jsme čekali… Co říkáš? Neslyším, Antone Pavloviči, opakuj pomalu a zřetelněji… Máme tu hluk… Né to není kulomet. To seržantka Mirjatinová píše na stroji jídelníček… Už můžeš. Právě padla…Tak tedy nádraží jsi obsadil. Výborně. Ty a tvoji muži jsou molodci… Opakuj. Co že chceš?… Podporu?! Víc mužů, nebo to nezvládnete? A kde je asi tak mám vzít, Antone Pavloviči. Musíte se udržet sami. Věř straně a soudruhu Stalinovi. A udržíš se! Konec!“

11:00 Moskevského času

„Příjem. Velitelství třetího pluku. U aparátu staršina Krasotin… Rozumím. Předám vás veliteli, soudruhu kapitáne!“

„Áááá, Anton Pavlovič. Tak jak holoubku? Držíš se? Cože? Kolik mužů jsi ztratil?! Dvacet dva říkáš. Ale držíš nádraží kapitáne?! Držíš?! Tak drž a nepusť… Kolik je toho proti vám na nádraží? Asi patnáct set říkáš?! To jsme nepředpokládali… Věřím, Antone Pavloviči… Vím je to moc… Tvoji muži už nemůžou… Tak jim dej příklad a buď v čele. Uvidíš, že budou moci! Konec!“

11:30 Moskevského času

„Příjem… Ano u aparátu Krasotin… Ano předám… Soudruhu plukovníku, opět kapitán Čechov.“

„Slyším Čechove… Další tvoji muži leží na zemi? To je zlé já vím… Počkej. Někde se tu pohybuje sedmý kozácký. Pošlu ti je… Ano kapitáne. Kozáci jsou chlapíci. Oni ti s tím pomůžou… A drž se moloděc! Haló, haló… Krasotine, spojení bylo přerušeno. Až se zase ozvou, ihned mi ho předej. Tam je to asi zlý!“

12:15 Moskevského času

„Příjem. Velitelství… Rozumím, hned předám.“

„No sláva. Tak co Čechove. Kozáci dorazili? Půlka jich je už neschopných, udržet se na nohách? Neuvěřitelné… A kolik toho je proti vám teď? Pár desítek, že ubylo?! Nu, ničevó… Dejte se zas do toho. Pošlu ti ze zálohy první rotu z osmého gardového… Ti nikdy nezklamou… Ale drž se kapitáne… Vlast tě sleduje… Je to důležitý bod… Že ti muži kapou jako mouchy říkáš?! To je prostě válka kapitáne… Co že mají vzít sebou gardisti? Slaninu a okurčičky?! Nezbláznil ses kapitáne? A co je to tam za řev? Urrááá, že křičí tvoji muži, protože zdolali další dvacítku?! Chlapíci! A drž se a jdi příkladem!“

 13:00 moskevského času

„Příjem. Velitelství třetího pluku. U aparátu staršina Krasotin… Promiňte nerozumím vám. Kdo že volá? Mluvte zřetelněji… Kdo? Če-Če-Čechov? Už rozumím. Předám.“

„Nu Čechove. Tak co chlapíci z gardového? No vidíš… Zdolali toho nad míru, říkáš… Ale už jich je málo… Nevadí. Nás mnógo… Ale ještě toho hodně zbylo? A co že teď chceš? Chleba a zelíčko? Poslyš Čechove. Já tam přijedu osobně. To nádraží je pro nás důležité a nějak se mi to nechce líbit. Za chvíli jsem tam.Konec! Krasotine. Zavolej mi vůz. Velení přebírá nadporučík Volovkin. Jedu tam. Buď na příjmu. Ozvu se ti.“

14:00 Moskevského času

„Příjem. Velitelství třetího pluku, u aparátu staršina Krasotin… To jste vy, soudruhu plukovníku!? Cože? Koho tam mám poslat? Soudružku seržantku Mirjatinovovou?! Ta přeci padla… Tak Kuzněcovovou a další děvčata z plukovní správy?! A koho ještě? No na balalajku umí vojín Golubcov z kuchyně a vaší garmošku vám taky pošlu jak chcete… Píšu si. Ano píšu… Bečku zelí a deset masových konzerv… Jak si přejete. Zavolám i na štáb pro podplukovníka Složkina… Všichni tihle tam mají ihned přijet? Podle rozkazu soudruhu plukovníku… Ale mohu se zeptat? Děkuji… To je to tam vážně tak zlé? Vážně?! A opravdu je ten líh v cisterně úplně čistý?! A ještě asi tisíc litrů zbývá?!
V tom případě, soudruhu plukovníku... Dovolte mi předat službu a zúčastnit se akce v první linii. Sloužím vlasti!“

KONEC



Žádné komentáře:

Okomentovat