pátek 31. března 2017

Fejeton: Dejte vejce malovaný nebo aspoň bílý...




Fejeton najdete




Velikonoce jsou príma. Jaro je většinou už v plném proudu, ráno je brzy vidět a večery se prodlužují. Vzduch voní svěžestí... No, vlastně jak kde. Tuhle jsem čekal v okrajové čtvrti Boletice na autobus a díky intenzivní práci tamních zemědělců jsem uvažoval o tom, že plynová maska by nemusela být špatným doplňkem moderního muže. Ten puch hnoje byl vskutku monstrózní. Na druhou stranu si ovšem uvědomuji, že většího výnosu brambor se jen těžko dosáhne poléváním polí Channelem číslo pět, takže jsem to se sebezapřením vydržel až do příjezdu autobusu, do kterého hned na příští zastávce nastoupilo několik individuí, která byla cítit tak, že jsem hnůj okamžitě vzal na milost a skoro ho začal srovnávat se svíčkou navoněnou skořicí a jablkem. 

Ale vrátím se tam, kde jsem začal. Však vy, jako moji (snad) věrní čtenáři, dobře víte, že bych to ani nebyl já, kdybych si trošku nezadržkoval před tím, než začnu být optimistický a pozitivní, že?!

Tedy, Velikonoce mám rád. Napucnu se vajíček a všemožných vaječných salátů a pomazánek. A nějaká ta omeletka navrch taky není špatná. Z toho jste jistě poznali, že nemám rád jen Velikonoce, ale miluji i jejich hlavní produkt, kterým jsou vejce.

Je tedy pravda, že já bych těch vajec neměl jíst tolik, protože mi to doktor zakázal, ale kdo by poslouchal doktory. Prosím vás. Kdo by poslouchal to jejich věčné strašení kornatěním tepen, infarkty a já nevím čím vším ještě. Pche. Takové záhrobní strašení pouštím jedním uchem tam a druhým ven.

To máte to samé jako s kouřením. Na krabičkách jsou ty šeredné fotografie umrlců a umírajících, navíc doplněné o sdělení, která vám oznamují, co všechno se s vámi stane pokud si zapálíte. Upřímně řečeno, docela by mě zajímalo, jak letitého vášnivého kuřáka od kouření odradí informace, že ztratí plodnost. Takového padesátiletého chlapa zcela jistě tato informace dostane do kolen a v trafice se před prodavačkou nekontrolovatelně rozpláče. To naprosto určitě.

Jo, ale já původně psal o vejcích, jestli se nepletu. Prý bych jich neměl tolik jíst, protože mám příliš vysoký cholesterol. No tak ho mám vysokej, a co má bejt, sakra práce.

Prostě mám tedy vejce rád a je mi celkem jedno, co obsahují. No, vlastně mi to úplně jedno není. Třeba salmonelu by obsahovat nemusela. To fakt ne. Ale pokud obsahují jen to, co mají, tedy bílky, žloutky a cholesterol. Zkrátka, všechny ty ingredience, které spolu s olejem, majonézou a dalšími ochucovadly způsobí, že se vám budou dělat boule za ušima. No a taky poněkud nafukovat břicho, ale jednou za rok se to snad dá vydržet.

Ovšem, abyste k těm vejcím přišli, je nutné si je nejdřív vykoledovat a to je trošku problém. Tak za prvé. Ke koledování je potřeba mít pomlázku a znát nějakou tu velikonoční říkačku. Ti zručnější a znalejší pradávných lidových postupů si na proutí zajdou sami a stejně tak si sami upletou pomlázku, kterou si pak ozdobí pentličkama.

My, co jsme sice znalí lidových tradic, ale jen tak nějak v teoretické rovině, si pomlázku koupíme na trhu. Pokud již na trhu mají vyprodáno, můžeme vyhledat některou z podivných figurek, které se právě kolem Velikonoc začínají zjevovat na parkovištích supermarketů, a které sebou v podpaží vláčejí svazky pomlázek. Ačkoliv má smlouvání, a vůbec nákup od těchto individuí jisté kouzlo, tak trochu si připadáte, jako byste místo pomlázky kupovali crack někde v Bronxu, já osobně doporučuji zakoupení pomlázky na trhu, jelikož vyšupání má děvčeti přivodit omlazení a nikoliv kožní problémy.

Nu. Máme chuť na vajíčka. Máme i pomlázku a nyní se již jen naučíme říkačku. Takové prosté Hody, hody, doprovody, nemusíme jen tak odříkávat. Kdo je hudebně nadaný, může to zkusit na nápěv titulní písně z filmu Horečka sobotní noci. Však to znáte. Jak jde Travolta ulicí a do toho fistulema zpívají Bee-Gees. To by znělo asi tak: Hodyhody-Hodyhody-Ho-Ho-Ho-Ho-Doprovodýýý...

A kdo bere Velikonoce tak nějak duchovně, může zkusit nápěv Ktož jsů Boží bojovníci. Což by bylo asi tak: Hody hódý doprovóóódýýý, dejte véééjce malováááánýýý atd atd.

Ale ať to budete jen tak odříkávat, nebo zpívat (ono vám stejně po tom desátém panáku už nebude rozumět) mějte na paměti, že ty holky a paní máte pomlázkou jen plácat, tak, aby vám měly chuť nějaký to vejce dát. Pomlázka neslouží k tomu, abyste z nich tu vejslužku vymlátili. Hergot. Jste koledníci a né barokní výběrčí daní!

No, a hlavně a to je nejdůležitější a je třeba si to pamatovat, koleduje se dopoledne. A to je ten největší problém. Tedy aspoň pro mě. Zatraceně! Může mi někdo vysvětlit, proč bych měl vstávat ve volnej den někdy kolem sedmý?! Já to tedy nechápu a jak jsem starej, tak se mi takový vstávání povedlo snad jen pětkrát za život. No, a proto, vážení, proto já vždycky ty saláty, pomazánky a kdovíco ještě, dělal vždycky jen z vajec bílejch a nikoliv barevnejch, jak by se slušelo. Ale vzal to čert. Vejce, jako vejce. A je úplně fuk, jestli jste si ho ráno vykoledovali, nebo jestli už vám dva dni leželo v lednici. Cholesterol je stejnak v každém! Tak co!