středa 3. července 2019

Skrzevá balet


Skrzevá balet



U nás na vsi je volná chalupa k prodeji, jako kdybyste měl někdo zájem. Je velká, čistá a hezká. A dobře udržovaná. A prodává se kvůli baletu. No u nás žil baleťák. Každej si myslí, že baleťáci jsou nějaký tyhlencty cukrový panenky, co pijou kafíčko z takhle malinkatejch hrníčků, přičemž zvedaj malíček jako nějaký buzeranti. Vlastně, proč jenom jako? Lidi si o nich myslej, že jsou to buzeranti. Teda, né že by jich mezi nima nebylo hodně, ale rozhodně to nejsou všichni! Na to vemte jed, jako že tu sedim!

A že já tady sedim skoro každej den. Teda kromě neděle, kdy chodim do kostela a taky kromě pondělí, kdy je tady zavříno. A taky nejsem konec konců jedinej, kdo toho baleťáka znal. Všichni, co sem choděj, ho znali. Všichni! Všichni jsme ho znali a musím říct, že jsme ho měli i hodně rádi. Teda kromě Vaška. Ten ho rád neměl, ale to mělo svý pochopitelný důvody. A znali jsme ho nejen my, teda jako mužský, ale i naše ženský. Já teda ženskou nemám, protože jsem se před dvaceti lety rozved, ale kdybych měl, taky by ho znala, protože to bejval slavnej baletní mistr, co se objevoval i v televizi. Takovej to byl kádr skrz tanec.

A teď si vemte, že taková slavná persóna normálně chodila s náma na pivo. My jsme sice jenom taková díra po granátu, ale nejsme daleko od Prahy. Takže se dá celkem v pohodě dojíždět za prací. Každou hodinu jede autobus. Ale ten baleťak měl stejnak auto, takže by mu to bylo jedno, i kdyby autobus jezdil jenom třikrát za den, jako to bylo ještě před deseti rokama. Ale jak začal starostovat Kroupa, tak se to všechno zlepšilo.

Jo tak on si u nás koupil chalupu po starým Vondráčkovi, co před třema rokama umřel na kopnutí od koně, kterýho vedl mladej Novák polní cestou do statku, když potřeboval, aby se mu Lojza Vyhnálek kouknul na to kopyto, co měl nějak špatný. No, a jak měl to kopyto špatný, tak s sebou občas jako tak divně trhnul a kopnul. No, a zrovna šel kolem Vondráček, když to na toho koně přišlo. Dej mu Pánbů odpočinutí věčný. I tomu koni.

 Jako, vono nám to bylo nejdřív divný, že s náma chodí do hospody, protože jsme si mysleli přesně to, co jsem říkal na začátku, ale časem jsme přišli na to, že je to docela normální chlap se kterým se dá bavit skoro o všem. Teda kromě opravování aut a pěstování rajčat. To ho vůbec nebralo. Ale o ženskejch, to zase jó! To von jó! A sakra hodně jó! Právě proto ho neměl rád Vašek, protože mu ten baleťák loni v létě ojel ve stohu starou, když byla ta Antonínská zábava. Ale von je Vašek blbej a může si za to sám, protože si neměl brát takovou kurvu, která dala i mně. A to já jsem chlap, po kterým ženský nikdy nešly. I ta moje ode mě odešla.

No, jak jsem říkal. Ten taneční mistr byl samej sval a šlacha, protože jako on říkal, balet není pro panenky. Že prej takovej balet je dřina při který se na jevišti zhubne, jako byste cvičili někde v posilovně nebo okopávali brambory a tak různě. A já vím, jaká je to dřina v posilovně! Onehdá si jí zřídil jeden přespolní z vedlejší vesnice u nás v Sokolovně a já tam dvakrát byl, ale pak jsem tam přestal chodit, protože jsem z toho byl unavenej a hodina mě stála jako čtyři piva tady a protože, jak už víte, já ženskou nemám, abych se jí musel líbit, a Vaškova stará dá každýmu, ať je tlustej nebo svalnatej, chodím zase radši sem.

A jak tak byl ten baleťák udělanej a kus chlapa, ostatní si ho rádi dobírali, jako jestli by uzvednul tamto nebo tamto, jako Jindra Koudelka z Oldřichovic, kterej dokázal pěstí omráčit na jatkách vola a jen tak pro zábavu žongloval s pneumatikama. Jako na tohle byl fakt dobrej, ale jinak to byl kretén k pohledání, kterej jednou zmlátil dědka Fajtla jenom kvůli tomu, že o něm řekl, že smrdí jako tchoř. A že starej Fajtl byl vysloužilej hajnej, tak to musel přeci vědět.

No, a jak si ho zase jednou chlapi tak dobírali a provokovali kecama, že balet je jenom samá ta piruetka a padedé nebo co, tak se baleťák nakrknul a protože jim chtěl dokázat, že takovej balet je vlastně vrcholovovej sport, skoro jako gymnastika nebo atletika, zašel si domů pro punčocháče a takový to přiléhavý triko a že nám to ukáže. No on to byl hrdej chlap! A taky těch šest piv co vypil už muselo udělat svoje, že jo. Prostě, na hajzlíku se převlíknul a nastoupil do lokálu, kde nechal dát stoly a židle ke stěnám.  A že nám něco ukáže. Něco, co jsme ještě nikdy neviděli. Pak pustil hudbu z magiče, co si přinesl s sebou a začal trdlovat po lokále.

Hele, jako ten začátek nic moc a všichni se tomu taky jenom uchechtávali, ale pak to přišlo. Zastavil se u pípy a z místa se odrazil a my teda čuměli, protože to byl skok jako při skoku dalekým. Bez debaty sportovní výkon, na to dám krk na špalek. A pak se takovým divně pyšným krokem vrátil zpátky k pípě, ušklíbnul se a řekl, že teď teda budeme zírat, protože tohle je jeho majstrštyk. A jak to řekl, rozeběhl se a v půlce hospody se odrazil a skočil! A to byl skok! To byl vlastně spíš let! Já nevím, jak bych to popsal, ale on byl v tý letecký póze takovej důstojnej a v očích měl hrdost a lesk vítězství, protože tohle bylo jasný pokoření hmoty a zemský přitažlivost.

No a jak tak letěl, blížil se k těm velkejm dveřím, co vedou na terásku před hospodou a my tam chodíme kouřit, když už se to vevnitř nesmí. Ta teráska není moc velká. A je na ní takový zábradlíčko, na který si dáváme pivo, když jsme tam. No, a za tou terasou je pak hned silnice. A teda jak ten baleťák letěl, proletěl těma dveřma a skrz tu terásku až na tu silnici, kde právě projížděl traktorem Pepa Smrčka, co vezl hnůj na dolní pole.

Oni pak policajti při ohledání říkali, že to snad ani není možný, že by člověk dokázal skočit tak daleko, ale my věděli svý.

No, a proto je teda ta chalupa na prodej, právě skrz ten balet, kdybyste měl někdo zájem.