Jednou
vám takhle večír vletim do manéže. Srším humorem jak rozbitej jistič. Lidi se
bavěj. Direktor si mne ruce spokojeností a v duchu přepočítává tržbu.
A když tu
najednou jsem jí uviděl!!!
Zůstal jsem jako opařený. Byla to ONA.
Tam ve druhé řadě.
Lidííí. V tu
chvíli jsem zapomněl na všechny, který jsem měl! A měl jsem jich fakt hodně.
To víte,
cirkusák! Hned tady a hned zase jinde. Poznal jsem jich spousty. Některý byly
sladký, některý zase hořký. Jedna byla ohnivá jako fakírův dech, a další zas
jemná, jako artistčiny punčošky.
Tím ovšem
nemyslim punčocháče tý cuchty, co u nás žongluje!
Zkrátka zapomněl
jsem na celej svět. A to jen a jen pro ni.
Ale byl v tom
háček. Ona tam byla s ním! Držel jí tak majetnicky, jako by si ani neuvědomoval
její cenu.
No jasně. Další
snob, kterej si myslí, že si může každou koupit!
Ten zmetek jí
objímal kolem jejího štíhlého krku, a občas se jí dotkl svou hnusnou tlamou. A
Ona se nemohla bránit. Vsadil bych se, že jí nikdy nevyznal lásku.
Jooo, to já bych jí hýčkal, až do její smrti. Mazlil
bych se s ní a špital něžná vyznání…
Proč, proč,
proč!!!
No, a pak mě probral
kopanec do zadku.
Byl to principál. Holt jsem dohrál svoje číslo a šel
si lehnout do maringotky.
Celou noc jsem
na Ní myslel. Byla tak krásná…
Jenže na
takovou láhev pravýho vizoura, já nikdy mít nebudu!!!
KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat