Seznam zaměstnanců cirkusu Inferno

Majitelé

Principál: Spytihněv Bancrotti

 Pan Bancrotti cirkus převzal v restituci začátkem devadesátých let, po svém návratu z emigrace v USA, kde strávil patnáct let. Během oněch patnácti let sbíral pět let zkušenosti a různé věci, načež deset let sbíral odpadky kolem dálnic v rámci odpykávání trestu ve státní věznici Shawhsank.

 Podle jeho vlastních slov, ho pobyt v nápravném zařízení v mnohém inspiroval, a tyto zkušenosti hojně využívá při vedení cirkusu. Například zřídil v jedné z maringotek samotku.

 V současnosti pan Bancrotti vede cirkus. Sestavuje program a sám vystupuje jako drezér lipicánů a slona Bimba. Pohled na lipicány běhající kolem manéže, doleva a pak doprava kolem slona, je uchvacující!

 Pan Bancrotti velmi dbá na svou image ředitele cirkusu. Chodí oblečen stále ve fraku. Při vystoupení, nebo při jednání s úřady si k němu bere cylindr. Na všednější záležitosti si bere černou rádiovku s významně vztyčenou anténou. Také ho nepotkáte jinak, než se šambriérou v ruce. Což je velmi dlouhý bič, kterým zdůrazňuje zaměstnancům své pokyny a pomáhá jím tenťákům při stavbě šapitó.

Principálka, hlavní účetní a pokladní: Elvíra Bancrotti

 Principálova žena, Elvíra Bancrotti, pochází z necirkusové rodiny a Bancrotti se s ní seznámil při soukromém vystoupení v Itálii, které pořádal pro jejího otce. Její otec je velmi významnou osobou v oblasti obchodu s komoditami, které zákony nedovolují běžně prodávat a nakupovat. Jako takový je velmi oblíben a spoustě svých zaměstnanců je kmotrem.

 Elvíra v cirkuse pobývá nepravidelně. Po menších manželských neshodách, které občas se svým manželem má, utíká k tatínkovi na zámek, nebo s jinými muži neznámo kam.

 Momentálně v cirkuse je, a vykonává funkci pokladní a příležitostně vystupuje jako tanečnice. Vzhledem k jejím tvarům, které spolehlivě vyplní většinu manéže, tak nepotřebujeme baletní soubor.

Umělci

Krotitel lidožravých poníků: Waldemar Wolodijowski

 Wolodijowski pochází z Polska z města Bogatynia. K nám se dostal tak, že si stopnul cirkusovou kolonu při své cestě kolem světa. Bylo to u Hrádku nad Nisou.

 Wolodijowski pochází ze staré kozácké rodiny a je na to patřičně hrdý. Nosí sametový kaftan a na hlavě sobolí čapku s orlím perem, které k současnému nedostatku volně žijících orlů nahrazuje pružinou.

 U pasu má vzácnou šavli, kterou prý jeho děd hrozil vojákům Rudé armády zpoza řeky Visly.

 Na co ovšem není vůbec hrdý, a snaží se to udržet v tajnosti, je jeho analfabetismus. Sám říká, že kozák číst a psát nepotřebuje, že mu stačí umět ovládat koně a šavli, ale to je jen zástěrka. Dobře víme, že touží po tom, aby si jednou mohl sám přečíst jídelní lístek a objednat si z něj bez cizí pomoci. Doposud spoléhá na náhodu a v hospodě vždy zapíchne prst do lístku a řekne, že si dá toto. Občas to vyjde a občas mu přinesou ocet a suchý rohlík.

 Wolodijowski dovedl drezůru poníků k naprosté dokonalosti. Pod jeho vedením spolu poníci tančí mazurku a valčík.

 Lidožravost poníků zjistil Waldemar poté, co mu jeden z poníků ukousnul prst, když mu dával cukr. Od té doby Wolodijowski eliminoval svou metodu cukru a biče, pouze na bič.

Fakír: Mámhnáta Lakatoš

 Mámhnáta říká, že pochází z Indie od města Kežmarku. Má ženu Aranku a blíže neurčený počet dětí.

 Mámhnátovo vystoupení je vždy zárukou úspěchu. Polykání žiletek, sypání střepů do trenek a dávení mečem zaujme každého. Když má Mámhnáta dobrý den, tak na závěr přidá i pojídání čerstvě připraveného „Chilli con Carne.“

 Mimo představení se Mámhnáta věnuje svým dvěma velkým koníčkům. Rozšiřování své sbírky barevných kovů a počtu svých dětí.

Domptér: Hasan Nejezchleba

 Hasan se věnuje drezůře a krocení dravé zvěře. Konkrétně pěti pudlům, zlému kozlovi a lvu jménem Muhamad Ali.

 Jeho velkým snem, je z těchto zvířat vytvořit živou pyramidu, ve které by vespod stál lev, na něm kozel a na kozlovi by stáli pudlové, kteří by mu ve finále proskákali mezi rohama zpět na zem. Bohužel jeho snaha je stále marná. Lva má roky pořád stejného, ale během těch let už spotřeboval větší množství kozlů a pudlů. Momentálně uvažuje o tom, že by pro kozla a pudlíky zřídil samostatnou klec.

Mág a čaroděj: Daniel Bosý alias Don Boscy de Domu

 Daniel Bosý není rodem cirkusák. Před rokem 1989 byl mistrem ve šroubárně, podnikovým psychologem, a velitelem Lidových milicí tamtéž. Když přišel převrat, tak mu zrušili milice a zároveň musel opustit šroubárnu, protože se přišlo na to, že z ní s jeho přispěním mizí velké množství šroubů. A tehdy se stala ta proměna.

 Když byl bez práce, dostala se mu do ruky knížka „Satanská bible“ a oslovila ho stejnou silou, jakou ho před tím oslovoval marxismus-leninismus. Bosý zavrhnul ideály komunismu a vrhnul se na studium černé magie a začal si říkat Don Boscy de Domu. Nějakou dobu působil jako kartář a hadač z koule, a živil se tím celkem úspěšně.      Dodnes se chlubí tím, že Viktora Koženého ukázal Václavu Klausovi, jako první on ve své kouli, a sdělil mu, že v tom muži je budoucnost kupónové privatizace …

 Když Viktor zmizel na Bahamy, tak Don Boscy raději zmizel z ekonomické scény k nám do cirkusu. Zde se věnuje standardnímu mizení z pout a podobným kouskům.

Žena-silák: Alžběta Plachá alias Miss Twiggy

 Co k ní říci?! Především toto. Sto osmdesát kilogramů!   Ano. Poněkud to nekoresponduje s jejím uměleckým jménem, ale to má svou historii.

 Alžběta začínala před mnoha lety, jako hadí žena, která si bez problémů prostrčila hlavu mezi nohama. Bohužel jí těsně před svatbou opustil snoubenec a ona zatrpkla, a svůj žal zajídala nesmírným množstvím anglické slaniny, kterou si do té doby odpírala, ačkoliv jí velice milovala. Tím se dostala na svou dnešní váhu. Když se pak jednoho dne náhodou dozvěděla, že se její ex snoubenec oženil, vzteky se neudržela a holýma rukama zlomila stanový kolík! Od té doby vystupuje jako žena-silák a ohýbá traverzy a překusuje řetězy. Jen se musí vždy před svým číslem podívat na fotografii svého bývalého …

Přízemní a plastická akrobacie: Ping a Pong

 Ping a Pong jsou dvojčata z Číny. Jejich občanská jména jsou nám neznámá. Oni to sice říkají, ale kdo by si to pamatoval. Jistě víme jen, že jsou to muži a původně prý byli siamská dvojčata. Jako děcka prý tatínka v Číně strašně zlobili, až je jednoho dne vzteky přetrhnul.

 Jsou velmi skromní z čehož má principál radost. Stačí jim gáže, aby měli na osev malého mobilního rýžového políčka, které si vozí sebou. S nikým se moc nebaví, protože čínsky si nikdo z nás nepokecá. Jedinou výjimkou jsou návštěvy hostinců, kdy po šestém pivu mluvíme čínsky všichni zcela bez problémů.

Žonglér s plastovým nádobím z pravého porcelánu: Hans Müschen

 Pan Müschen je nestorem našeho cirkusu. Je to pán, co pamatuje první republiku a angažmá u Kludského.   Respektive pamatuje si z toho jen něco málo. Skleróza není žádná sranda.

 Hans je Němec, ale pochází z Varnsdorfu. Je to moc milý starý pán, který nám občas vypráví, jak v mládí chodil do lesů kolem hranic lovit vlky. To nás zajímalo. Jenže se pak ukázalo, že nejde o nějaké historky z lovu vlků, ale že milej Müschen střílel jako ordner, po hraničářích, kterým podle psích hlav na výložkách říkali vlci. Ale tak co. Každej se v mládí něco navyváděl.

 Dnes je u nás spíš jen do počtu a vystupuje jen výjimečně. Někdy zapomene, že nemá žonglérské nádobíčko a v manéži jen máchá rukama, a pak to musí principál zachraňovat tím, že ho dodatečně představí, jako mima-dirigenta.

 Ale spíš to s ním děláme jinak. Hans čeká od začátku cirkusového představení za oponou a pořád se ptá, jestli už má jít na své číslo. Tak mu všichni říkáme, že až za chvilku.  No, a když je po konci a jdem se děkovat, řeknem mu, že už vystupoval. Někdy ta skleróza není špatná!

 Jak říkám. Je u nás na dožití a principál mu tu gáži dává jako důchod … Tedy pokud si vůbec Hans vzpomene, že nějaká gáže je.

Krotitel vlků: Udo Jürgens alias Von Wolfstein

 Wolfstein je taky Němec. Umělecké jméno si zvolil podle svého zaměření na vlky, ale hlavně proto, že když vystupoval v cirkusech v Německu a Rakousku pod svým pravým jménem, tak lidi čekali, že jim zapěje ten jeho zpívající jmenovec, co ho v germánskejch zemích tak milujou. Nebylo pak prý příjemný, když měl manéž plnou vlků a nespokojený publikum na něj začalo házet různý předměty. Když stojíte uprostřed rozzuřený smečky, není to žádná sláva. To vysvětluje ty jeho jizvy po celém těle.

 Wolfsteinovým parádním číslem je takzvaný vlčí sbor, kdy smečka vlků vyje píseň Karla Gotta: Když muž se ženou snídá. A to prosím klidně i v němčině!

 Po smrti si Wolfstein přeje být rituálně sežrán vlčí smečkou.

Akrobatky: Sandra Sličná, Saskia Smilná, Sabrina Svolná

 Sandra se věnuje veškeré akrobacii. A to jak vzdušné, tak přízemní. Pokud není přítomna paní principálka, tak se věnuje i baletu, spolu s oběma kolegyněmi.

 Saskia je specialistka na hula-hop. Ta když roztočí kruhy, protáčejí se vám panenky! Nejdřív začne hudba hrát známou píseň: A já pořád kdo to tluče, a on to bednář na obruče, a pak vejde Saskia s kruhy, kterými točí a točí a točí … Až dotočí!

 Sabrina žongluje, a akrobatí, v kruhu až pod střechou šapitó. Občas také předvádí skok střemhlav ze zmíněné kopule. Dlužno poznamenat, že toto nechtěné číslo mívá největší aplaus!

 Všechny tři se vyznačují mimořádnou krásou, rafinovaně ukrývanou pod vrstvou líčidel a pudru. Sandra a Sabrina, mají za sebou celou řadu angažmá v různých cirkusech a kabaretech. Sandra má prý i nějaké filmové zkušenosti. Nějaký bavorský národopisný film z hor. Název přesně nevím, ale bylo tam něco o kožených kalhotách a prý se to odehrávalo v různých senících a tak.

 Saskia je nám trochu záhadou. Na rozdíl od těch dvou umí i cizí řeči. Například latinu válí, jako když bičem mrská a paní principálce občas řekne, matko představená. Ale o své minulosti moc mluvit nechce.

Režisér, scénárista a choreograf: Narcis Esttet

 Narcis Esttet je zřejmě jediným mužem v našem cirkuse, kterého výše zmíněné artistky nechávají zcela chladným!

 Narcis chodí oblečen do hedvábného růžového obleku. Kolem krku ležérně přehozené boa a elegantní hůlka-špacírka, jsou jeho poznávacím znamením.

 Esttet k nám přišel z vysokého umění. Svého času byl zaměstnán v Bolšom Těatre v Moskvě, jako trenér baletek.   Po odchodu z Moskvy pak dělal sparingpartnera Vlastimilu Harapesovi, a byl také pohybovým poradcem Karla Gotta. Vždy, když se Gott objeví na obrazovce, Narcis zpozorní a začne ho pečlivě sledovat. K tomu si šeptá: „To je ono Karle. Jak jsem Tě to učil?! Táák. Jedem Karle. Pěkně rukou. Á dva tři lusk dva tři á dva tři lusk dva tři … Noha Karle ta noha! To je ono!“

 Narcise můžete taky občas zahlédnout na fotografiích v bulvárních magazínech, jak stojí u stolu s občerstvením, případně jak je vynášen od stolu s občerstvením.

 U nás se stará o to, aby představení bylo umělecky na výši a každý nastoupil do manéže kdy má.

Medvědář: Vasil Vasilovič Vasilov

 Jinak prostě jen Vasil. Vasil je, jak je vidno ze jména, Rus. A jako takový je prostě svůj. Holt široká ruská duše. V maringotce má ikonostas s ikonami všech významných světců, co je Rusové uctívají. Například Stalina, Lenina, Brežněva a nedávno přidal i Putina.

 Vasil drezůruje medvěda a naučil ho takový kousky, že i Berousek bledne závistí, když o tom slyší!

 To, že jeho medvěd jezdí na motorce a na koloběžce je celkem běžný. Ale že umí jezdit v manéži i na pramičce je už světová extratřída!

Provazochodec: Alois Závratný

 Alois je muž na svém místě. Lano je jeho život. Na laně chodí. Na laně líhá. Na laně vstává.

 Původně to byl montér, co natahoval elektrický vedení na sloupech vysokýho napětí, a když to nebylo pod proudem, tak tam ze srandy po těch lanech chodil.

 Jednou ho viděl principál a nabídnul mu angažmá. Alois má zajímavou maringotku. Vůbec nemá nábytek, jako jsou židle a postel. Má jen natažený prádelní šňůry a na nich sedí a spí.

Vrhač nožů a vidliček: Bohumil Kinský alias Buvolí Kid

 Bohouš je v poslední době docela nešťastný. Je perfektní vrhač nožů a dokonce i vidliček a k tomu čarostřelec, a práce s bičem je taky bezchybná. Prostě western show, jak z partesu.

 Ale co je to platný, když si v nějaký komisi Evropský unie, někdo vzpomněl, že se vydá nařízení, že vrhači nožů nesmí mít vadu zraku! A to pochopte, slepého Bohouše docela nakrklo!

 Chodil pak po cirkusu pěkně dožranej a mlátil bílou holí do všeho, co mu přišlo do cesty!

 Navíc se kvůli tomu pohádal i se svojí ženou, kolem které ty nože hází. Měla prý prohlásit, že to zas tak špatný nařízení není …

Klaun: Vadim Vadim

 No tak se moc nedivte. Rodiče mi to chtěli v životě usnadnit, takže jsem tuplovanej Vadim. Nemusím přemýšlet, jestli mám psát první křestní jméno, nebo příjmení.

 Jinak o sobě vám toho napíšu ještě tolik, že nemá smysl, abych se teď nějak víc rozepisoval.

Ostatní personál

Mahud (vodič slona Bimba): Indír Gajdy

 Indír pochází z Indie. Stará se o slona Bimba, protože je to jeho původní profese z Indie, kde pracoval u stěhovací firmy jako řidič slonů.

 Mimochodem. Indír stále vede vášnivé spory s fakírem Mámhnátou Lakatošem, který pochází od Kežmarku, o to, jestli Kežmark leží vůbec v Indii. Prý tam nikdy neviděl jak takové město, tak nikoho od Lakatošů. A to se prý v Indii skoro všichni znají.

 Kdysi jsme si mysleli, že Indír je vyznavačem bohyně Khálí. Víte, jaká to je ne?! Taková ta ženská, co má rukou jak kapsářka a je bohyní smrti.

 Indír totiž, když vedl slona v průvodu městem, tak někdy zvedl ruce a začal křičet: „Vzadu pozóóór … Kááálííí… Kááálííí …“

 Časem nám došlo, že Bimbo prostě kadí a Indír nás jen varuje, ať do toho nešlápnem.

Ošetřovatel velbloudů: Ahmed Ali Agfa

 Velbloudy máme dva. Jeden se jmenuje Lawrence z Arábie a druhej je Barack.

 Barack se původně jmenoval Saddám, ale Ahmed ho přejmenoval po tom, co v Americe udělali prezidentem toho pána, co nasliboval hory doly i Arabům. Ahmed se po té události rozhodnul, že bude mít teda USA rád a koupil si demonstrativně Coca Colu a tou velblouda pokřtil na Baracka

 Ahmed je milej člověk. Už jsme ho naučili pít pivo a jíst ovar. Jen trváme na tom, aby jeho žena dál chodila v burce.    Párkrát jsme jí viděli odhalenou, a už ten jejich zvyk halit ženy plně chápeme.

 Velbloudi v programu nevystupují. Vozíme na nich o přestávce děti. Mají pak pěkný zážitek, na který si vzpomenou vždy, když si přičichnou ke svému oblečení.

Stavěči, řidiči, muzikanti: Michail Ivanovič Chuděrkovskij a Grigorij Vasilijevič Putkin

 Jinak jen Miša a Griša. Jsou to jediní dva stavěči, co jsou u nás ve stálém stavu. Ostatní stavěče průběžně přibíráme a odchytáváme, a zas je průběžně propouštíme.

 Oba jsou Rusové, kteří byli prý nějaké velké šajby v armádě. Podle jejich vyprávění, mají za sebou nějaký pobyt i v Afghánistánu. Jsou naprosto všestranní a schopní. Lépe řečeno. Jsou všeho schopní! Od stavění šapitó, přes hudební doprovod, kdy hrají na buben a triangl, nebo řízení náklaďáků a trhání lístků, či lapání lidí bez lístků-v tom všem umí chodit.

 Málem bych zapomněl. Ohňostroje, které nám pořádají vždy na nový rok, jsou prvotřídní! Hoši mají přeci ještě jen nějaké kontakty do ruské armády, takže těch pár řízených raket a granátů se vždycky sežene.

 Tak to by asi tak bylo všechno. Ostatní u nás pracují jen občas. Jako třeba soubor indiánskejch písní a tanců Custerova smrt, nebo Slečna Frost, která předvádí ledovou show s bruslícími tučňáky. A další a další. To víte, každej program se musí občas něčím zpestřit, ale ta nejhodnotnější část musí bejt pevná jako skála!

 No, snad jsem na někoho nezapomněl.

A jestli jo, tak ho vem čert. Asi nebyl tak dobrej, aby mi utkvěl v paměti!