„Lehni ty potvoro! A nečum na mě, jako bys
nežral tejden! Nežral jsi jenom dva dny! Snad si nemyslíš, že se maso válí jen
tak po ulicích. Na. Chytej, potvoro žlutá. Ve výseku dneska toho měli dost… Moment.
Zastav se. Kam se hrneš?! Stůj! Doprčic neutíkej. Vrať se do klece. Šmankotééé!
Páne šiditéli. Páne šiditéli! Lev nám utééék! Ale já nic! Já klaun!“
No tak takhle se to stalo. Domptér totiž dostal
chřipku, takže vyšlo krmení lva Muhamada na mě.
Já jim ale říkal, že se tý bestie bojím.
Kdepak lev nebo tygr. A nedej pánbůh třeba ten zlej kozel! To jsou potvory, že
jim není rovno! Já jim všem říkal rovnou, ať mě k němu neposílaj! Že mě ta
bestie neposlouchá! A ještě ke všemu nějakej idiot zapomněl pořádně zaklapnout
závoru na dvířkách!
Běžel jsem hned za principálem: „Pane ředitel. Principále! Je to v háji.
Muhamad vzal čáru. Já ho teda chtěl zastavit všema dostupnejma prostředkama,
ale nic to nebylo platný!“
Přeci mu nepovím, že jsem okamžitě utíkal na
opačnou stranu než ten hnusnej přerostlej kocour!
Bancrotti vylez z maringotky. Podíval se na mě
a řek: „Hm?! Tak to asi budeme muset něco udělat… Asi ho budeme muset honit…
Tak můžeš vyrazit Vadime!“
Chvíli jsem přemýšlel, že to asi principál
myslel jako vtip: „Já?! Honit lva?! To
je dobrý principále. Haha hehe. Ale co navrhujete doopravdy?!“
„To je doopravdy Vadime! Koukej ho přivýst!
Nebo ti ho budu strhávat z platu!“ řek a sladce se na mě usmál, přičemž si
pohrával si se svým bejčákem.
Tak to bylo zlý! Myslel to vážně. Ona
demokracie není v cirkusech moc populární, takže se s principálama není
radno příliš hádat. Kdybych totiž třeba někdy chtěl z tohohle cirkusu odejít,
tak by mi to taky principál moh tak zavařit u konkurence, že bych si už v
životě jako klaun ani neškrtnul a musel bych jít třeba i někam normálně
pracovat! A to ani náhodou! Jednou jsem umělec a na tom nic nehodlám měnit!
Co mi zbejvalo. Připadal jsem si jako ubohej
křesťan, kterýho Nero poslal do arény. Copak já můžu bojovat s hladovým lvem?!
Kdybych byl alespoň pořádně hladovej já, tak by tu byla šance, že sežeru já
jeho, ale takhle?!
Došoural jsem se k sobě do maringotky.
Pohledem jsem se rozloučil se vším, co mám rád. S lahví vodky. S lahví rumu. A
i s tím ginem, kterej jsem si nechával na narozky. Zavřel jsem dveře a odešel
po pachový stopě.
Teda Ali páchnul fakt strašně! Taky by ho
někdy mohl domptér vykoupat. Ale teď se mi to hodilo. S odporem jsem nasával
lví puch a s radostí jsem nasával z lahví, který jsem si vzal sebou!
(Když mně jich bylo tak líto. Copak jsem je
mohl nechat v maringotce?! Ještě by je někdo vychlastal!)
Asi po hodince nasávání jsem najednou
zaslechnul někde z blízka křik! No jo! Bylo to jasný, jako facka na sále!
Střídavě řval Ali a hned zase nějaká ženská!
Hned jsem tím směrem vyrazil. Říkal jsem si,
že když budu mít kliku, tak Muhamad bude už tu ženskou dojídat a já ho pak
sytýho snadno dovedu na vodítku domů.
Doběhnul jsem k chalupě, z který se to
neslo. Proplížil jsem se nějakejma keřema a připravoval se na ten strašnej
pohled, co se mi měl naskytnout. Párkrát jsem už viděl chlapa potrhanýho od
šelem a není to nic pěknýho. Jednou měl jeden krotitel z pranice s tygrem
modřinu a jinýmu dokonce tekla krev!
No, ale to co jsem uviděl na dvorku tý
chalupy! To se nedá slovem povědět, ani písmem vypsat! Ovšem já to budu muset
vypsat, protože jinak byste se nic nedozvěděli, že?! Strašnej pohled! Muhamad
řádil! Ženská ječela a třískala ho smetákem a přitom řvala: „Necháš toho ty
zmetku! Pusť. Nech toho obludo!“
No ječela, jako když jí na nože berou! Ovšem Muhamad
si jí nevšímal! Se ani nedivím, když byl takhle v ráži.
Jóóó bylo to hrozný! Víte, on Ali už dlouho neměl žádnou lvici, a to,
co prováděl s tou angorskou kočkou, která patřila tý ženský, to je lepší nevědět!
Holt jsem musel počkat, až Muhamad dokončí ty
svoje milostný hrátky. Baba mezitím omdlela. Před tím ještě stačila hulákat
něco o tom, že ta kočka je výstavní a vyhrála už patnáct soutěží! No a co.
Takový koťata budou třeba taky zajímavý a výstavní.
Muhamad se po tom všem nechal odvést domů jako
beránek. Asi ho občas takhle někam pustíme. Vždyť je to přeci chlap né?! A
musíme mít pro něj pochopení! Zvířata maj taky svoje práva!
KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat