Přepadla mě chandra! To je jako smutek a beznaděj,
kdyby to někdo z vás, kteří to čtou, náhodou neráčil vědět!
To na mě občas
tak přijde! Ráno se vzbudím a je to tam!
No fakt! Celou svojí budoucnost vidím v těch
nejčernějších barvách. Nic mě nebaví a jsem smutnej!
Teda né, že by
se to nedalo nějak přechlastat, ale to víte. Alkoholem přeci nejde řešit
všechno… Teda skoro všechno… No tak jde to řešit, ale ne věčně… Alespoň do nástupu
protialkoholní léčby to jde!
A do léčebny já
teda nehodlám vstupovat! To už rovnou můžu vlézt do nějakýho kláštera... I když v
tom klášteře alespoň při mši chlastaj víno!
No zkrátka jsem
si řekl, že místo obligátní návštěvy hospody jednou navštívím odborníka!
Takže jsem se
vydal na druhej konec tábořiště do maringotky našeho mága, Dona Boscy de Domu.
Prej byl kdysi mistrem ve šroubárně, podnikovým
psychologem a předsedou podnikový organizace KSČ. Po listopadu 89 se
psychicky složil, a holt už to neustál. Ale jinak je jako mág docela dobrej.
Získal praxi při mizení peněz z členskejch příspěvků.
Takže tenhle
čaroděj taky občas věští budoucnost. Sice jsem si říkal, že to s tím jeho
věštěním nebude asi moc slavný, když nedokázal uhádnout, kam to s jeho rodnou
stranou dospěje, ale nakonec jsem si řekl, že tenkrát vlastně jenom lidem
říkal, jak se budou mít dobře a tomu skutečnýmu věšteckýmu umění se moc
nevěnoval!
U jeho
maringotky jsem udeřil do gongu, kterej tam má místo zvonku a po vyzvání jsem
vstoupil.
Don Boscy seděl
zahalený v dýmu z doutníku a temným hlasem se mě zeptal: „Ha, Vadim! Co si
přeješ, rudý nose!“
On má občas ve
zvyku se takhle podivně vyjadřovat, ale jinak mluví docela normálně, třeba jako
vy nebo já!
Vytáhnul jsem
flašku výčepní lihoviny a řekl jsem: „Chtěl bych jaksi znát svojí budoucnost!
Minulost znát nechci, protože za prvé stojí za prd, a za druhé, znám jí až moc
dobře. Tady jsem ti, Done, přinesl nějaký fajnový pití za to hádání, takže bych
prosil budoucnost pro šťastlivce!“
Don se nahnul
pro flašku a uznale pokýval hlavou: „Nu vot! To je ta naše! Pro pravé chlapy!
Takže si sedni a natáhni před sebe levou pracku!“
Natáhnul jsem
ruku a rozechvěle čekal, co bude!
„Uáááá!“ To
prase si mi o dlaň típlo doutník! „Ty blbčééé! Co
děláš?!“ ječel jsem jak raněnej!
No vždyť já byl
raněnej, takže proč né! Seděl jsem
smotanej na židli a foukal si na ruku.
„Výborně! Tak, Vadime, a můžeme začít! Po týhle zkušenosti, ti už bude jakákoliv předpověď
připadat jako krásná budoucnost!“ řekl Don Boscy a spokojeně se usmál.
Ten zmetek byl vážně dobrej psycholog!
Opatrně jsem
natáhnul pravou tlapu k tomu sadistovi. „Tak už mě nenapínej a začni věštit.“
Boscy se mi zadíval na dlaň. „Ty vole!
Vadime! To snad ne!?“
„Ježíši co
je?!“ zděsil jsem se, když jsem viděl jeho vyděšenej pohled.
„No co by bylo, ty dobytku! Máš ruce špinavý jak prase! Jak z toho mám něco uhádnout.“
Ten je taky
nějak cimprlich! Náhodou v tý špíně ty čáry byly ještě pěkně zvýrazněný. Tak
nevím, co jako měl proti.
Odplivnul si
(bohužel na mojí dlaň) a začal! „Vidííím čáru
životááá. Ta čára vede až do rukávu! Budeš mít dlóóóuhej život… Anebo taky ne!
Já si totiž nejsem jistej, jestli se ta čára posuzuje směrem k
předloktí, nebo naopak. Takže jestli je to obráceně, tak už ti toho moc
nezbejvá! Ojojoj! A tady máme čáru úspěchu!
Jen počkej. Já si na ní vezmu lupu! No tak nic, to ani nemá smysl.
Hmmmmm. Čára lásky… Tak ta u tebe absolutně chybí, to jsem ještě nikdy
neviděl.“
Prosím a takhle
to pokračovalo ještě půl hodiny! Teď už jsem neměl splín ani chandru, ale
docela regulérní vztek!
Tak mě to vytočilo, že jsem vyskočil ze sesle a
zařval: „Doprčic! To snad ne! Jestli je tohle moje budoucnost, tak to ta moje
minulost a přítomnost, je proti tomu učiněnej ráj!“
„Vidíš, Vadime.
Alespoň můžeš, v tý podělaný budoucnosti, vzpomínat na to, jakou jsi měl skvělou
minulost!“ řekl Boscy a založil si ruce na prsou.
Tak tohle mě
dorazilo! Vzteky jsem vyhodil jeho černou věšteckou kočku dírou a psa zase oknem, a
rozrazil jsem dveře maringotky!
Vyběhl jsem do krásného letního dne a pelášil rovnou do putyky na pivčo!
Vyběhl jsem do krásného letního dne a pelášil rovnou do putyky na pivčo!
Já ti dám ty
černá budoucnosti! Na černou budoucnost je nejlepší ouplně černý pivo! Pak se
mi každá budoucnost bude jevit růžově!
KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat