Promrzlý fejeton

Únorový fejeton pro měsíčník Enter DC

s názvem

Promrzlý fejeton

najdete ZDE

Naprosto upřímně se přiznám, že nesnáším zimu! Ano, stokrát ano, nemám jí rád. Naprosto nechápu, jak někoho může rozněžnit pohled na zamrzlá okna a sněhové závěje. Na padající sníh, který zvolna zasypává promrzlou zem. Na hladké hladiny rybníků, proměněných v ledová kluziště. Na to jak srnky vycházejí z lesů a nechávají se vidět na bílých polích.

No to už stačí! Prostě – tak to vidí romantici. A já jejich pohled nechápu. Nebo, né že to nechápu. Já to jsem schopen pochopit u lidí, kteří všechnu tu „krásu“ sledují oknem z houpacího křesla a s hrnkem punče v ruce, zatímco jim kousek od nohou praskají hořící polena v krbu. Ale vážení! Drahouškové! Já se v zimě pracovně pohybuji venku! A to mi věřte, že v takovém případě zimu vidíte poněkud jinak než osoba, která zimou pouze proběhne z tepla do tepla.

Jak to vidí člověk, který pracuje v zimním čase venku?! No asi takhle...

Venku mrzne až praští, ptáci v hnízdech cvičí, aby se zahřáli! Na každé druhé zamrzlé louži se málem přerazíte! Na kost vyhublí jeleni žebrají u silnic o skývu chleba, hadice se vám v ruce zlomí jako kus klacku a jakási malá holčička támhle na rohu škrtá sirku za sirkou, aby si zahřála ruce! Ta poslední scéna je od bratří Grimmů a já neznám výstižněji vyjádřenou hrůzu zimního času! Brrr!

Tak takhle vidí zimu a mráz člověk, který do ní musí at chce nebo ne. A nechápu, opravdu nechápu, jak lidstvo mohlo přežít dobu ledovou. A kdyby jenom přežít. Naši předci dokázali v tom mrazu ještě ke všemu lovit mamuty, obří nosorožce a aby toho nebylo málo, sem tam ke svačině klepli nějakého jeskynního medvěda, který je rušil, když se rozhodli, že tu jeskyni vyzdobí loveckými výjevy, které turisté dodnes obdivují. Já být jimi, nevystrčím nos z jeskyně po celý dlouhý život. V případě prehistorických lidí by to činilo nějakých dvacet pět let, což už by se dalo někde v teplejším koutě útulné jeskyně nějak přečkat.

Někde jsem četl, že zimu bych měl mít rád, jelikož právě ta doba ledová snad zapříčinila, že jsme, jako lidstvo, inteligentní. Protože drsné podmínky prý člověka donutí víc přemýšlet a ty vymyšlené věci pak uvádět do praxe.

Jako já nevím, ale podle vědců to má být neoddiskutovatelný fakt, který se projevuje i v současnosti. Za příklad dávají africké kmeny, které žijí ve stálém teple, kde všechno roste tak nějak samo od sebe. Tudíž je nic nenutí něco vymýšlet a zlepšovat. Prostě na zem hodíte semínko a ono samo od sebe vytvoří cosi jako širý lán nad kterým by lecjaký sedlák zajásal.

Dobře, uznávám, je to možné, tvrdí to študované hlavy a asi na tom částečně něco bude. Zulukafrům kvete pšenka jak k květnu tak únoru. Krávy dojí jak v červnu tak i v lednu. Takže drazí Zulukafrové si s ničím nedělají těžkou hlavu a jen tančí, loví lvy a misionáře, to aby k té pšence bylo co přikusovat, a potom s přecpanými žaludky leží v chýších a ani je nenapadne, aby je něco napadlo.

Jediné, co je snad napadne je tak akorát rozzuřený sourozenec upečeného lva, nebo trestná výprava lorda Rusworma, přicházející pomstít nebohého misionáře. Ale nějaký inovativní nápad nikde.

Jak jsem už psal. Tuto teorii jsem ochoten akceptovat, ale jedno mi nejde do hlavy. Pokud platí tato teorie, měla by existovat i teorie opačná. A jaká?!

Podle mě, by měla existovat teorie, podle které by národy a etnika žijící v oblastech věčné zimy, měly být extrémně chytré. Co chytré?! Takové národy by měly být geniální. Mělo by se to tam hemžit nositeli Nobelových cen. Ta věčná zima by je měla nutit k intelektuálním supervýkonům. Za polárním kruhem. Na Sibiři. V té podivné zemi jménem Jutsko a já nevím kde ještě všude, tak všude tam by měl být v každém iglů, v každém kajaku nebo na ledoborci, minimálně jeden až deset géniů!

A je to tak? Pche. Není! Protože kdyby to tak bylo a zima nás hnala k nějakým mozkovým supervýkonům, museli by Eskymáci být v čele kybernetiky! A jsou snad? Leží snad Silicon Walley v Grónsku?! Myslím, že nebude politicky nekorektní, když napíšu, že Eskymáci nejsou vpředu ani ve vývoji kuličkových počítadel a Silicon Walley leží v oblasti pěkných hiců. Holt tak to je! Takže všechny vědátorské teorie jsou, jako téměř vždy, k ničemu!

Já si prostě myslím, že blbec je blbec a lenoch je lenoch, at už žije v chladném pásmu, tropickém pásmu nebo právě v tom našem pásmu, tedy v pásmu mírném, kde se střídá zima s teplem. A stejně tak je to s lidmi, kteří v té hlavě něco mají. On se takový génius může klidně narodit v rákosové chýši nebo právě v tom sněhovém iglů. A stejně tak jako se tam může narodit génius, může se tam narodit i úplný hlupák.

A co platí pro chýše a iglů, platí pochopitelně i pro nás a pro naše mírné pásmo. Rodí se tu jak chytří lidé, tak i blbci. A rodí se jak v palácích tak i chalupách a myslím, že je celkem jedno, jestli je zrovna léto s třiceti stupni, nebo zima s mínus deseti.

Například já jsem se narodil v té únorové zimě, v prostinké chaloupce, pacholkovi a děvečce...

Tak ne. To byste mi asi nezbaštili. Já jsem se narodil jako většina z vás v porodnici a žil jsem v činžáku v centru města. Únor ovšem zůstává v platnosti. Na něm si trvám.

Takže jsem se narodil, rostl jsem, prožíval zimy i léta, no a vidíte! Vyrostl ze mě bud chytrej spisovatel, nebo naopak, strašně hloupej škrabal. To už záleží na vašem úhlu pohledu a na tom, jestli vás tento fejeton pobavil, nebo znechutil. Já tedy budu doufat ve dvě věci. Za prvé. Doufám, že vás to pobavilo. A za druhé. Doufám, že tahle zima už má namále!