Cesta do kamsi
Účinkují:
Sbor asfaltérů
Tatínek
Synek
Sbor asfaltérů (rytmicky hází lopatami a stále dokola opakují): "Lopatou hop, hop a hop / teče z nás znoj, to je pot / Známe jen asfalt a válců hřmot."
Přichází otec se synem.
Otec ukazuje na asfaltéry a mluví do refrénu:
"Podívej, synku. Vzniká tu cesta. Co cesta?! Pevná a dobrá silnice se rodí pod rukama těch dobrých mužů. Jednou, ach jednou po ní třeba spolu pojedeme. Kdož ví? Ale jisté je, že dá spoustu radosti, ta spojnice mezi lidmi. Co šťastných lidí po ní bude jezdit. Co chlapců ke svým dívkám a naopak. Celé školní výlety po této silnici pojedou. Ba snad i svatebčané ku své budoucnosti. Kdož ví, synku. Kdož ví...
"Podívej, synku. Vzniká tu cesta. Co cesta?! Pevná a dobrá silnice se rodí pod rukama těch dobrých mužů. Jednou, ach jednou po ní třeba spolu pojedeme. Kdož ví? Ale jisté je, že dá spoustu radosti, ta spojnice mezi lidmi. Co šťastných lidí po ní bude jezdit. Co chlapců ke svým dívkám a naopak. Celé školní výlety po této silnici pojedou. Ba snad i svatebčané ku své budoucnosti. Kdož ví, synku. Kdož ví...
Hladí dojatě syna a hledí na cestáře.
Syn zatahá otce za kabát: "Tatínku, tatínečku. A kam vlastně ta cesta vede?"
Otec: "Však se můžeme zeptat. Hola, hej. Páni cestáři. Kam ta silnice povede?!"
Cestáři naráz přeruší refrén, napřímí se, otřou si čela, ukážou směr a sborem odpoví:
"Kam? No přece tam. Ke krematóriu!"
"Kam? No přece tam. Ke krematóriu!"
Konec
Žádné komentáře:
Okomentovat